obcas me napadaj dost zvlastni veci, neni-liz pravda? .-/
přidáno 23.10.2007
hodnoceno 2
čteno 1931(17)
posláno 0
Odevzdávám
svoje tělo ránu
co vyplaší noc
a otevře mi bránu

Do dalšího světa
za novým dobrodružstvím
kde zazní tahle věta
"smrtí život nekončí"

Právě teď ocitám se
na prahu bezbolesti
a ve vší svojí kráse
nemyslim na blbosti

Před očima tma
a hlava plná strachu
za neprůhlednýma zdma
mý tělo leží v prachu

Okolo hořej ohně
nade mnou lítaj supi
ani list se nepohne
stíny maj ostrý zuby

Lidi dál chodí kolem
mrtvých si nevšímají
schovavaj se za stolem
a strach že padnou mají
přidáno 23.10.2007 - 23:47
Nejvíc se mi líbí ten začátek..
přidáno 23.10.2007 - 18:09
Strach že padnou a budou na tom stejně jako ti, kolem kterých denně procházejí...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Lomítko : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Forblaith nepolapitelný
Předchozí dílo autora : Sněženka

» narozeniny
sttyler [18], Dominik [17], JPslash [12], Valentýna Samková [10], Martin [9]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming