Nervózní káva

Zamíchá lžičkou v kafi a třesavě ji položí,
pata ji nervozitou ťuká o podlahu,
dýchá se ji obtížně, na hrudi závaží,
nepůsobí vůbec jistě, i když má snahu.

Co minutu kontroluje u hodin budík,
zpoždění nikdy neměl, přijde vůbec?
pocity jak kdyby spolkla rulík,
už jsou to roky, co bylo jejich příběhu konec.

Ještě jeden hlt, zvedne se a zmizí,
zprávu o setkání zřejmě psal jí z nudy,
proč jí na něm záleží, vždyť už je cizí,
za zády ozvalo se: “Good morning, Ruby”.