Té, jež pouhou vteřinou prošla a - věčností jata - již nikdy neodejde
přidáno 10.06.2021
hodnoceno 4
čteno 586(9)
posláno 0
Poslední
sotva znatelný
vzdech
tak tichý
vhroužený
jak vzpomínka sama
pak
vstala
pohodila hlavou
to
kvůli vlasům
a
oblékla si bleděmodrý župan
s bílým lemováním
neboť
vždy se trochu styděla
nemohla přeci zůstat jen tak
sama sebou
nahá
až příliš
přespříliš krásná
pro tento všední podvečer věčnosti
jenž plynul
nehybně
zacyklen v sebe
sama
když
pomalu přešla k oknu
sledována
mnou
a zmírajícími zbytky mdlého světla
jež se na chvíli pokusilo
udělat
její tvář starou
marně
v zrcadle okenního skla
zahlédl jsem nevyhnutelnost
všeho
toho
co
ještě mělo přijít
a když jsem se podíval znovu
už tam
nebyla
jen
modrý župan
plul tiše vzduchem
bíle lemován
předzvěstí
smrti
zmaru
a
toho
všeho


přidáno 06.06.2023 - 21:25
Jak strašlivé konečno...
přidáno 10.06.2021 - 18:52
» vanovaso:
Není to fikce. Bohudík / Bohužel
Je to už třicet let,
ale stále to strašlivě bolí.
Většina věcí zde je a bude o Ní.
přidáno 10.06.2021 - 18:25
Bezva, zaujala.
přidáno 10.06.2021 - 13:27
Hodně mě oslovila. Mám ráda tyhle vyprávěcí. Doufám však , že to byla jen fikce, byť velmi sugestivně popsaná.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vzdech : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Mrtvo
Předchozí dílo autora : Scénář

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku