30.03.2021
10
1078 (10)
0
sedím na zahradě a snídám slunce
přitom čtu Václava s jeho bláznivou holkou
a přemýšlím o slovech a verších, které nikdy nestihl napsat
a o tom, že jednou ho potkám.

sedím na zahradě a snídám slunce
myslím na Vladimíra, kterého nechali zpívat
a který řekl, že už zpívat nebude
a o tom, že jednou se potkají.

sedím na zahradě a snídám slunce
vzpomínám na Václava, pravdu, lásku
a jeho sílu, která mi tu moc chybí
a doufám, že jednou ho zase potkáme.
 12.04.2021 11:15
Psavec: Mizim Vdálce: Miňko: DDD: moc vám děkuji :))
 11.04.2021 16:07
 Yasmin
Jé, všechny výše zmiňované pány mám i já moc ráda... Báseň se mi četla příjemně, díky za ni :-)!
 03.04.2021 07:00
Návrat do mládí. Skvělé..
 31.03.2021 13:04
 DDD
Moc hezký! Blues pro bláznivou holku byla vůbec první básnická sbírka, kterou jsem si kdy koupil. Nedala se sehnat, nakonec jsem ji našel v nějakým antikvariátu. Povedlo se ti to :)
 30.03.2021 21:09
Pěkná myšlenka pěkně podaná;)
 30.03.2021 16:59
Hezky poskládané.
 30.03.2021 16:21
helenato: Mišík - skvělé. Jeho zhudebnění Hraběte a Kainara namá chybu.
 30.03.2021 15:58
:-) a mě napadl Majakovskij podle jedné z básní. Milá nostalgie.
 30.03.2021 12:52
slavek: Vladimír Mišík :) děkuji
 30.03.2021 12:48
Václav - Hrabě? Vladimír - Vysockij?
Jestli jsem pochopil správně...
Ale jinak fajn napsáno. Vítej.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.