Stavěla jsem vzdušné hrady
Říkala „Co kdyby“
Poslouchala tvoje rady
Věřila v tvé sliby
Doufala jsem v zázraky
Ale oheň pálil
Sledovala náznaky
Do kterých se život halil
Po večerech zpívala
Smutné písně žalu
Tvé rty něžně líbala
Bolest srdečního svalu
Do ticha jsem šeptala
Jak strašně mě to bolí
Tak dlouho jsem čekala
Kterou cestu zvolí
Přesto stále křičím..
Proč mě nikdo neslyší ?
.. pomozte mi.
Říkala „Co kdyby“
Poslouchala tvoje rady
Věřila v tvé sliby
Doufala jsem v zázraky
Ale oheň pálil
Sledovala náznaky
Do kterých se život halil
Po večerech zpívala
Smutné písně žalu
Tvé rty něžně líbala
Bolest srdečního svalu
Do ticha jsem šeptala
Jak strašně mě to bolí
Tak dlouho jsem čekala
Kterou cestu zvolí
Přesto stále křičím..
Proč mě nikdo neslyší ?
.. pomozte mi.
11.07.2008 12:25
tohle je naopak to nejvíc, co můžeš někomu ze sebe dát.být s někým nejen v dobrém, ale i ve zlém.
11.07.2008 12:14
Zlato, já jsem přeci vždycky s Tebou. Vím, že to je málo, ale je to alespoň něco ..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.