https://www.youtube.com/watch?v=Kp_kNvPQlq8
přidáno 20.02.2021
hodnoceno 10
čteno 618(13)
posláno 0
Praskliny pavučin na tvé tváři

zatuchlý povlak na polštáři

okoralé rty

v hlubokém nádechu

temný svět

zpíváš to, co bys mohl vyprávět.



Oděn do mlhy, co se rozpadá

v řídkém dešti mokro na záda

a hvězdy klouzavé

ztrácí se nad ránem



ve světe prolhaném

na holých větvích mrzutosti

obalen ledem v hloubce kostí

zníš jako křehké střepy

rozbitého vědomí



letí vítr těsně nad zemí

ve vlasech cítíš jeho prsty

zavíráš oči, náhle jistý

lesy se zachvěly



je konec

anděli.


přidáno 24.02.2021 - 20:44
Orionka: Ta finština se mi taky moc líbí :-).
přidáno 24.02.2021 - 20:44
Damir: Ne, to je můj vlastní text inspirovaný tou písní :-). Odchod Marka z hudební scény mě fakt dostal...
přidáno 21.02.2021 - 23:02
Krásné verše. Jako ta píseň, drsná, ale křehká... možná je to finštinou.
přidáno 21.02.2021 - 16:48
Mně se líbí i ta muzika, k textu bezvadně sedí. Chtěl jsem se zeptat, to je básnický překlad z finštiny?
přidáno 21.02.2021 - 15:48
slavek: Je to smutné, když ze scény odchází legenda...
přidáno 21.02.2021 - 12:18
Miňko: No a právě ta muzika mě inspirovala :-). Děkuji za návštěvu.
přidáno 21.02.2021 - 12:18
Nádherná smuténka.
přidáno 21.02.2021 - 11:11
Teď k převozníku dojít smíš
dlouho se na druhém břehu
však nezdržíš.
přidáno 21.02.2021 - 08:30
Miňko to napsal přesně - krásně smutné.
přidáno 21.02.2021 - 03:19
Na rozdíl od té muziky, verše se mi velmi líbí. Smutně krásné.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Odchod velikána : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tajemná
Předchozí dílo autora : Když v noci mrzne

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming