Nikdy jsem básně nepsal, ale nedávná situace mi dala k jedné inspiraci
 04.01.2021
7
Rodina usedá
Usedá k večeři
"Díky za toto jídlo"
Venku se šeří

Rodina usedla
Usedla k jídlu
O čem mám povídat
V nastalém tichu?

Mezi všemi napětí, tlak
Vzájemné porozumění
Zahalil mrak

Emocím dávají průchod vrásky
Bobtnají na povrch
To nejsou slova lásky
Spíše zvuky supů
Trchajících těla mrch

Ticho už začíná
Být příliš nahlas
Ticho se rozpíná
Lze slyšet padat vlas

Zraky se hledají
A tu se překříží
V očích spatřil jsem
Ježíše na kříži
To soucit umírá
Umírá potají

Tisíce slov i nadávek
Plyne volně vzduchem
Verbální pohlavek
Ale vše je uvězněno duchem
Stále nezazněl hlas

Falešný úsměv odhalí
Šest krůpějí pod oky
Každá je za tři roky
Pomalu stékají

Ušetřete mne trápení
Ušetřete mne bolu
Mé přání se plní
Zvedají se od stolu

Večer k vrcholu dospěl
Kdy už to pomine?
Kéž bych jim rozuměl
A možná radši ne
 08.01.2021 08:05
Pěkné
 06.01.2021 05:32
Souhlasím s radkem, jen tak dál.
 05.01.2021 18:46
S nešikovností zpracování se počítalo díky anotaci, dobrá... a že ani téma není objevné, taky zas tolik nepřekvapí, když přece všechno už tu bylo, že? Ale chtělo by to přece jaksi celkově originálnější a osobitější přístup, protože to, co se v textu odehrává, děje se vlastně v každé famílii... Psát o obyčejných životech, ano, ale pokud možno neobyčejně... Už mlčím, ahoj! ;~)
 05.01.2021 18:35
Dodrý počin.
 05.01.2021 14:48
Dobré originální téma, sice ještě neučesané, ale to přijde časem. Good work!
 05.01.2021 10:40
Jestli je to první báseň,tak musí přijít další,chce to psát,a dívat se.
 05.01.2021 00:53
Tak to bys měl v psaní pokračovat. Neodtrhla jsem se od čtení - až na konci. Dokážeš věrně popsat atmosféru :o)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.