|
inspirací je Chanson d’automne- Paul Verlaine
 17.12.2020 2 767(7) 0 |
Z okrového nachu stíny
slétly jak smyčce na struny
spočly něžně pod jasmíny
a opadly jim z koruny
jak trpkost slunce říjnového
s ponurostí listopadu
v středu zájmu vědom sebe
je si list jen při svém pádu
A ten list, a já tím listem
trestá vítr kvílem, smíchem,
hraje si s mým šedým světem
roztrhán jsem svistem
jak bych byl už seschlým květem
jak by zvadnout bylo hříchem
Tak uvadám, co Verlaine sám
s první vločkou
rozfoukán
slétly jak smyčce na struny
spočly něžně pod jasmíny
a opadly jim z koruny
jak trpkost slunce říjnového
s ponurostí listopadu
v středu zájmu vědom sebe
je si list jen při svém pádu
A ten list, a já tím listem
trestá vítr kvílem, smíchem,
hraje si s mým šedým světem
roztrhán jsem svistem
jak bych byl už seschlým květem
jak by zvadnout bylo hříchem
Tak uvadám, co Verlaine sám
s první vločkou
rozfoukán
18.12.2020 - 17:14
Podzimní píseň : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Oka
Předchozí dílo autora : Bolehlavy
