 03.11.2020 10 1030(14) 0 |
3.11.2020
Někdy sám sebe zmateš a pak se ztrácíš
Marně pak hledáš nevíš kudy a nevíš kam
Jsi ztracený v kruhu na začátek se vracíš
Nepomůže nikdo holt jsi na to zas sám
Někdy sám sebe zmateš a pak se ztrácíš
Marně pak hledáš nevíš kudy a nevíš kam
Jsi ztracený v kruhu na začátek se vracíš
Nepomůže nikdo holt jsi na to zas sám
03.11.2020 - 12:52Když jsem v koncích tak si lehnu a po vyspání jsem zase na začátku.Stačí vymazat občas historii.Hlavu vzhůru.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ztracený : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Protiva
Předchozí dílo autora : Slyšel jsem...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
