|
Zavěšený, trochu nepohodlné.
 01.08.2020 0 637(4) 0 |
Tahám ji za vlasy, za účes
rozervu počasí. Uteču
do sebe, rozervu se a zase
se nechám složit. Přeložen
a zase složen, na součástky
zrezivělé. Únos v těle už obydleném.
Vězím tu a nevěřím ti, nikomu.
Co se mnou zamýšlíš chceš mou
odpověď tak drze, větříš jako pes.
Uzavřený rozčleněný nic už nevím.
Jen tu tak bloudím, někoho tu občas
sloužím, někdy se to nepovede. Vznikne
pak kreatura která jenom zírá, vniká.
Je to jednoduché před autobus se položit.
Rozlítit se, upustit granát pojistku, držet v ruce.
Na vrcholu skal prostě tam kde jsi tak blízko
nebi. Odpoutat se od země a lítat jako ptáci,
nebo tak nějak. Gravitace ti řekne ne vše ti zatrhne,
nohy podtrhne.
Výkřik neb skřek, prostě jenom takové pohnutí
mysli. Prý nesmysli máš je, v mozku tak trošku.
Jsem tu víceméně jsem tu více, celý tu dlím uvidím
to co nechci vidět, vidím jen sklíčeno utonulou
budoucnost. Nic už nebude lepší vše se klopotně zhorší
nebo bude to jako dnes. Zítra zas jako nášup,
zbrkle daný odevzdaný, odraz v zrcadle co tam vidíš?
Je tam malý kluk který v něco doufal, náhle se
proměňuje stárne, je z něj stařec o holi ve tváři
jen umořená bolest.
rozervu počasí. Uteču
do sebe, rozervu se a zase
se nechám složit. Přeložen
a zase složen, na součástky
zrezivělé. Únos v těle už obydleném.
Vězím tu a nevěřím ti, nikomu.
Co se mnou zamýšlíš chceš mou
odpověď tak drze, větříš jako pes.
Uzavřený rozčleněný nic už nevím.
Jen tu tak bloudím, někoho tu občas
sloužím, někdy se to nepovede. Vznikne
pak kreatura která jenom zírá, vniká.
Je to jednoduché před autobus se položit.
Rozlítit se, upustit granát pojistku, držet v ruce.
Na vrcholu skal prostě tam kde jsi tak blízko
nebi. Odpoutat se od země a lítat jako ptáci,
nebo tak nějak. Gravitace ti řekne ne vše ti zatrhne,
nohy podtrhne.
Výkřik neb skřek, prostě jenom takové pohnutí
mysli. Prý nesmysli máš je, v mozku tak trošku.
Jsem tu víceméně jsem tu více, celý tu dlím uvidím
to co nechci vidět, vidím jen sklíčeno utonulou
budoucnost. Nic už nebude lepší vše se klopotně zhorší
nebo bude to jako dnes. Zítra zas jako nášup,
zbrkle daný odevzdaný, odraz v zrcadle co tam vidíš?
Je tam malý kluk který v něco doufal, náhle se
proměňuje stárne, je z něj stařec o holi ve tváři
jen umořená bolest.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
NA HÁKU : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : ROTUNDA
Předchozí dílo autora : PHantom
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Yana řekla o Sucháč :Realista, který se občas toulá v oblacích ( to je to první co mě napadne ). Vnímám, že má jasno, ale přesto tomu občas uniká a je mu dobře v tom rozervaném světě básníků, muzikantů, bohémů, a to se mi líbí. Vnímám, že stojí nohama pevně na zemi, ale rád se od země odpoutá. Píše básničky plné radosti ze života, z lásky, z lásky a obdivu k ženám. Ví své a když se občas přežene mráček, brzy ho nahradí sluníčko. A ještě si cením toho, že dokáže pochválit, povzbudit, ale i taktně zkritizovat. Sakra co napsat negativního??? Asi jen to, že ho vlastně vůbec neznám...
