|
Pokračování …
 22.06.2020 10 1146(16) 0 |
to černý tričko, který jsi u mě nechal
vonělo pochybností
prázdnou nejistotou
vyvětraným bytem
citem
tou malou temnou stopou
kdo ví kam jsi tenkrát spěchal
vonělo pochybností
prázdnou nejistotou
vyvětraným bytem
citem
tou malou temnou stopou
kdo ví kam jsi tenkrát spěchal
09.10.2020 - 19:48tenhle styl psaní je mi blízký a líbí se mi... ač smutné téma, tak potěšilo
24.06.2020 - 18:55Láska mívá zvláštní pomníčky. U mě je to záložka v knize se dvěma racky kresleno jemnou bytostí.Putují se mnou všemi knihami již tolik let a každý večer je rád znova potkávám.Občas někdo uletí a už se nepotká, ale ani ty nejsi
jistě zapomenuta.
jistě zapomenuta.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stopa po tobě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Konec nekonečna
Předchozí dílo autora : Hrnek a lžička
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Jeanie [18], se3slzu [17], Max the Fallen [16], Milly [15], Tajemnáosoba [13], Dadi [13], elis 77 [6], Gustava [2], Honzík [2], Přemek [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
