prosbou okamžiku
zahlceni
stýskáme si na osud
pláčem
bolestí zdáme se být
pokořeni
odbýváme známé tváře
smíchem
ustoupíme z pozic
trvalých
perspektivou sobě vlastní
utíkáme tichem
zahlceni
stýskáme si na osud
pláčem
bolestí zdáme se být
pokořeni
odbýváme známé tváře
smíchem
ustoupíme z pozic
trvalých
perspektivou sobě vlastní
utíkáme tichem
25.06.2008 11:17
...všichni utíkáme...ale proč?někdy se sama sebe ptám,jsme tak zbabělí?moc hezky napsané,líbí:o)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.