s romantickou duší
a pokřivenou myslí
těžko zvládat tyto časy
kdy včerejší přítel se zítřka nedočká
zítřek jako entita neurčitá
neurčitek jako nic
infinitiv
no a ty stále s hlavou v oblacích
a růžové brýle na nose
"Neslyšíš ten zpěv? Zpěv smutných rtů."
zavřených
odpovědnosti
za svůj cit se zříkáš
doufání, ta nesmyslná naděje
tě popohání
zpět
do ničeho
a pokřivenou myslí
těžko zvládat tyto časy
kdy včerejší přítel se zítřka nedočká
zítřek jako entita neurčitá
neurčitek jako nic
infinitiv
no a ty stále s hlavou v oblacích
a růžové brýle na nose
"Neslyšíš ten zpěv? Zpěv smutných rtů."
zavřených
odpovědnosti
za svůj cit se zříkáš
doufání, ta nesmyslná naděje
tě popohání
zpět
do ničeho
30.03.2020 20:52
To je bomba. A ten češtinářský taneček, to jsem se namlsala. I vizuálně je to pohledné..
27.03.2020 13:15
krasna.. zajimavy zamysleni.. "zpev smutnych rtu" - tohle je top, dokonale vystihuje dnesni dobu..
27.03.2020 07:29
Povedené dílko k zamyšlení. Díky za inspiraci.
Jde to ztěžka,
To bytí dneška,
Ruce krví zbarvené.
Jde to snadno,
V srdci prázdno,
Zradil přítel přítele.
Promiň říkáš,
Jak had se svlíkáš,
Ani vráska na čele.
Tančíš v bahně,
S krásou, ladně,
Samé jizvy na těle.
Jde to ztěžka,
To bytí dneška,
Ruce krví zbarvené.
Jde to snadno,
V srdci prázdno,
Zradil přítel přítele.
Promiň říkáš,
Jak had se svlíkáš,
Ani vráska na čele.
Tančíš v bahně,
S krásou, ladně,
Samé jizvy na těle.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.