 26.03.2020 6 788(10) 0 |
s romantickou duší
a pokřivenou myslí
těžko zvládat tyto časy
kdy včerejší přítel se zítřka nedočká
zítřek jako entita neurčitá
neurčitek jako nic
infinitiv
no a ty stále s hlavou v oblacích
a růžové brýle na nose
"Neslyšíš ten zpěv? Zpěv smutných rtů."
zavřených
odpovědnosti
za svůj cit se zříkáš
doufání, ta nesmyslná naděje
tě popohání
zpět
do ničeho
a pokřivenou myslí
těžko zvládat tyto časy
kdy včerejší přítel se zítřka nedočká
zítřek jako entita neurčitá
neurčitek jako nic
infinitiv
no a ty stále s hlavou v oblacích
a růžové brýle na nose
"Neslyšíš ten zpěv? Zpěv smutných rtů."
zavřených
odpovědnosti
za svůj cit se zříkáš
doufání, ta nesmyslná naděje
tě popohání
zpět
do ničeho
30.03.2020 - 20:52To je bomba. A ten češtinářský taneček, to jsem se namlsala. I vizuálně je to pohledné..
27.03.2020 - 13:15krasna.. zajimavy zamysleni.. "zpev smutnych rtu" - tohle je top, dokonale vystihuje dnesni dobu..
27.03.2020 - 07:29Povedené dílko k zamyšlení. Díky za inspiraci.
Jde to ztěžka,
To bytí dneška,
Ruce krví zbarvené.
Jde to snadno,
V srdci prázdno,
Zradil přítel přítele.
Promiň říkáš,
Jak had se svlíkáš,
Ani vráska na čele.
Tančíš v bahně,
S krásou, ladně,
Samé jizvy na těle.
Jde to ztěžka,
To bytí dneška,
Ruce krví zbarvené.
Jde to snadno,
V srdci prázdno,
Zradil přítel přítele.
Promiň říkáš,
Jak had se svlíkáš,
Ani vráska na čele.
Tančíš v bahně,
S krásou, ladně,
Samé jizvy na těle.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
bytí dneška : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : stopy
Předchozí dílo autora : deštivá ulice
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
casa.de.locos řekl o mechanická okurka :jeho mimoděk rebelující a hrozně bezprostřední poezie mě prostě baví, i když s pomeranči toho asi moc společného nemá
