Malý papírový parníčky

Byla jsem nepříjemná
a vysmívala se tvejm trápením.
... já vím ...

Vznesla jsem proti sobě obžalobu
a musím se hájit.
Slzami se neobměkčím,
už dlouho na mě neplatěj...

Nad ránem,
když jsem stanula v noční košili před soudem,
/Tráva mi sahala po kolena
a trochu jsi mi chyběl/
jsem vyslyšela rozsudek
a přísedícími byli beruška
a pavouk s bílým křížem na zádech.

Budu, podle rozsudkový listiny,
posílat malý papírový parníčky po Vltavě.
S omluvou, s touhou a s láskou...
Dokud nedoplujou až k tobě...
K Norským fjordům.

Ale asi to nebude nikdo chápat.
... protože zvenku je to všecko tak dokonalý...

Tak snad aspoň ty chápeš...

/Mám tě hrozně ráda!/