Petře

Jsem naplněn, oslněn, čistotou pravou,
tónem světa, světlem v nás.

Zas a zas, jako dítě, vnímá,
zří, sní a vidí co bylo skryté.

Vryté bylo vždy, slyším anděly mezi náma,
žádná rána není hluboká, hojí se po boji.

Odhazuji zbroj stříbrnou, koně plácl jsem po hýždi,
v ruce zas nástroj radosti, tvorby ze sebe sama,
začíná pro nás oba nový den,
zři, že tu jsem..