|
venované talentovanej herečke Monike Potokárovej
 28.11.2019 1064(7) 0 |
Jemný úsmev, krehké žieňa, akoby
si sa občas bála aj vlastného tieňa.
Čistá duša, pridobrá pre tento svet,
doráňaný svieži kvet.
Geniálna obeť vlastného talentu,
všetok svoj čas si venovala umeniu.
Zaslúžene princeznou Prvej scény:
Márne si tam teraz lámu hlavy -
nik Ťa nenahradí.
Rušia jedno predstavenie za druhým -
nato mali myslieť predtým:
12 postáv prevažne depresívnej povahy,
ktorý umelec to dlhodobo ustojí?
Kolegovia, diváci, priaznivci - celá krajina
sa s Tebou dôstojne rozlúči, no časom sa
všetko dostane do zabehnutých koľají.
Pri postave Connie sú teraz 3 bodky
namiesto Tvojho mena a mňa
už na pohľad desí táto zmena.
Hádam Ťa na duši už nič neťaží.
Monika, odpočívaj v pokoji.
si sa občas bála aj vlastného tieňa.
Čistá duša, pridobrá pre tento svet,
doráňaný svieži kvet.
Geniálna obeť vlastného talentu,
všetok svoj čas si venovala umeniu.
Zaslúžene princeznou Prvej scény:
Márne si tam teraz lámu hlavy -
nik Ťa nenahradí.
Rušia jedno predstavenie za druhým -
nato mali myslieť predtým:
12 postáv prevažne depresívnej povahy,
ktorý umelec to dlhodobo ustojí?
Kolegovia, diváci, priaznivci - celá krajina
sa s Tebou dôstojne rozlúči, no časom sa
všetko dostane do zabehnutých koľají.
Pri postave Connie sú teraz 3 bodky
namiesto Tvojho mena a mňa
už na pohľad desí táto zmena.
Hádam Ťa na duši už nič neťaží.
Monika, odpočívaj v pokoji.
Ze sbírky: Život nie je (do)volenkaKomentáře zakázány autorem díla.
Nik Ťa nenahradí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
Následující dílo autora : Mŕtvoly bez mena
Předchozí dílo autora : Slobodná láskou
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kávový Poutník [16], Emilie [14], Prima kluk [6]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
