13.09.2019
2
1166 (10)
0
V podvědomí tiše spí...
Zrníčko tajného přání...
Má myšlenka ta to ví...
Kde lítat po nebi... s mou paní...

Myšlenka v přání rodí se...
zaseta v srdci pustém...
každého rána křísí se...
Ne nemohu... jsme svázáni půstem...

Myšlenka přebíhá hranici...
Jaké , co by, kdyby...
Jsme snílci velicí...
Sami sobě zajatci...pozdní doby...

Myšlenka tiše přelítá...
Chce vstávat a usínat u ní...
Chci se ji napít dosyta...
U lesa na stráni...když se sluní...

Myšlenka se stává skutkem...
Utíká mi z hlavy ven...
Hranice je již jen malým schůdkem...
Kde se žije..a není to jen sen...

I myšlenka může zahynout...
Jako květina v poušti Gobi...
Ne nechce se ji rozplynout...
Jen rozum ji v řetězech...stále zlobí...
 30.11.2019 08:55
 Jiří Stratil
První dvě sloky, pak se to unavilo.
 15.09.2019 13:15
Promiň - ale tohle se úplně nepovedlo. Moc teček a až moc primitivní rým bez hlubšího rytmu, který nějak necítím...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.