Loučení s létem

Když klesat začne rtuť teploměrů,
a mrazík provoní zas ranní vzduch,
pak mlhou se řítí vozy bez šoférů,
když spánkem je poután jejich duch.

Až léto zamává poslům paní Zimy,
a pan Podzim nám vrátí hodinu,
do práce zas, s pohledy pohaslými,
půjdem zvolna alejí, skryti ve stínu.

Šepotavé koberce pokryjí pak zemi,
nahatí až listnáči se chladem roztřesou,
tak než léto skončí - naposled zatanči mi,
letním budu princem a ty mou komtesou.