V závislých

Nebe je dneska
slepý bolestí
žádný hvězdy nepadaj
z tvejch rtů jen
galaxie plný vakua
omšelost traumat
nám přibila cvočky na kotníky
prstů už
se nedotýkám
jen zeď mi
neodpovídá na moje
neptám se
vzpomínek po reminiscencích
touha po minulosti
je jen delirium konců
nikdy nevyřčenejch
sbohem
šlapu ti v patách
na vlastní nohy
se nepostavim
nebudu
lámat ticho po bouři
takovou opovážlivostí
jako je
pravda