přidáno 05.05.2019
hodnoceno 5
čteno 1287(19)
posláno 0
střechou prosáklo slunce půl sedmé ranní
a tvou kůži odráží do bílých prostěradel
sbor holubů na okapu pěje prohřešky tisíců těl
absurdita naší lásky – vše zakázané k mání!

připomínáš olivy, řeku v podhradí a červený jíl
jsi smítko odkvetlé pampelišky uprostřed zimy
v bílých prostěradlech galaxie, listí – i my
na louce mého opuštění – na louce mých víl

přece jen ukápl ze mě doušek krve
na znak smíření dvou odporných si světů
pro tebe krvácím, jsem růže v květu

měsíc jak rok, když tě každé ráno marně čekám
pouze v smrti – tam jest má nekonečná mekka
přidáno 08.04.2023 - 23:46
Nemůžu si pomoct, ale ta poslední věta se mi ne a ne zalíbit. Jinak je to skvělý a hned jsem si vzpomněla na Romea a Julii :) Todleto by si měl přečíst Shakespeare :D
přidáno 18.09.2022 - 23:32
Krásná :)
přidáno 09.05.2019 - 09:36
Dopadlo to skvěle (alespoň dle mého :-) ), tahej verše častěji ;-)
přidáno 05.05.2019 - 22:33
dvakredencedekadence:
Dneska jsem vyhodila fotku semínek odkvetlé pampelišky. Vypadají jako bílé hvězdy.
Tak mi přijde i tahle báseň.
přidáno 05.05.2019 - 22:23
po dlouhých měsících, snad i letech, koketování s něčím trochu vázanějším (závaznějším?). netuším, jak to dopadlo, ale dlouho jsem verše netahala z takové hloubky.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
srdce si rvát pro smíření : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : sedm dní chodím
Předchozí dílo autora : kamna

» narozeniny
Ludmil Elis Quo [18], Kamcatka [18], tristine [18], hledacwebu [14], Mahtiel [13], Nikolka [13], vanovaso [12], vaclav-dvorak [8], Eliška [7]
» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :
Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming