Maják

Nepoztrácejme se
jako barvy duhy ve větru
zachycené v šátcích na vrcholcích hor
řekami povzbuzení k životu
pláněmi hnaní v dál
ronění niter
teskné vstávání
z patra pravdy plazení
o tom, že se nemá vzdávat to, co už je rozjeté
máj nahý v majáku
rozpuštěn řečmi vzdaluješ se nitru
být sám je prý fajn
proudy to šeptaly mantrám
čas strávený s trávou
oči v píči, pohyby jak na jiný planetě
deset prásků a jsi v jiný dimenzi s jinou gravitací
když teda nehulíš nějaký srágory
takhle upravenej jít dělat show dvoum těhotnejm
proč né, jen mi ještě trošku cuká v nose
po tom co jsem políbil brněnskej chodník po rumu
chce to kafe, kdyby mě po něm nepálila žáha
dědictví existuje, tak snad i vývoj, závoj dnů
laskominy z komínu žužlaj malý amíci
rozfoukaný majáky, drby v krbu
spálený kapky do očí, lad jarý
modlíš se k hlíně v hodinách
stroze jasem penetruješ čas
ou, souložíš s vlastní rukou
slova pod splavem
trny v plyši