Spustil se déšť na čtyřicet dní,
provazy vod trhají zpackaný sen
narušený střídavými záblesky
čehosi zvláštního.
Tma rozlila černý inkoust,
který smazal jedno srdce
namalované křídou v ulici,
kudy chodí těla bez duší.
Déšť uhasil poslední cigaretu
jako znamení mrtvé naděje,
která protéká mezi prsty
a padá kamsi do prázdna.
Bouřkové mraky pohřbívají lásku
utopenou ve sklence vína
a zbyla jen trpká pachuť
vmíchaná do kapek deště.
provazy vod trhají zpackaný sen
narušený střídavými záblesky
čehosi zvláštního.
Tma rozlila černý inkoust,
který smazal jedno srdce
namalované křídou v ulici,
kudy chodí těla bez duší.
Déšť uhasil poslední cigaretu
jako znamení mrtvé naděje,
která protéká mezi prsty
a padá kamsi do prázdna.
Bouřkové mraky pohřbívají lásku
utopenou ve sklence vína
a zbyla jen trpká pachuť
vmíchaná do kapek deště.
29.07.2008 07:15
déšť...taky mi nevadí...:-)...je skoda, ze tan, kdo nii lasku vetsinou neni dest...:-)
08.06.2008 11:15
chUdí??....
Třeba toho Medarda nějak přežijem :)...
moc pěkná báseň... zaujala mě a zapůsobila :)
Třeba toho Medarda nějak přežijem :)...
moc pěkná báseň... zaujala mě a zapůsobila :)
07.06.2008 20:12
Mně se normálně moc nelíbí, když se básně nerýmují, ale tohle má silnou myšlenku, takže jsem na to dokonce zapomněla, že se to nerýmuje. To je jako pochvala;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.