...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Nič sa nestalo.
Nestalo sa nič.
Všetko je tak ako bolo.
Čas uteká okolo,
život spieva svoje sólo,
slnko v zime svieti sporo,
v lete vstáva veľmi skoro,
v jeseni šuchoce lístie,
nebo je čisté i hmlisté,
zjara kvitne strom i kvet.
A človek žije svoj svet.
Každý človek svoj.
Pokoj, nepokoj.
Zvoní zvon.
Umrel On, umrela Ona.
Zvon k zamysleniu volá.
Umrel človek.
No a?
Čo potom, že ktosi skoná.
Anna Vodičková
Nestalo sa nič.
Všetko je tak ako bolo.
Čas uteká okolo,
život spieva svoje sólo,
slnko v zime svieti sporo,
v lete vstáva veľmi skoro,
v jeseni šuchoce lístie,
nebo je čisté i hmlisté,
zjara kvitne strom i kvet.
A človek žije svoj svet.
Každý človek svoj.
Pokoj, nepokoj.
Zvoní zvon.
Umrel On, umrela Ona.
Zvon k zamysleniu volá.
Umrel človek.
No a?
Čo potom, že ktosi skoná.
Anna Vodičková

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nič sa nestalo : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Básne o vlasti pre deti 1., 2.
Předchozí dílo autora : Všetko je normálne
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))