Proměněná

Svět se mi změnil
v nekonečný obraz

vpíjím se jak pigment
do mlhy
do mraků z akvarelu

do vrcholů hor
co nás už nezraní

do větru co přináší
v částech prachu
poznání

chytni mě za ruku
a pojďme tvořit
společné dílo
pod jedním nebem

a až za obzorem
shoří slunce

já s pokorou uvařím
ty prostřeš na stůl
a společnou modlitbou
ztišíme noc

ještě je daleko do léta
srdeční krajina však
pomalu rozkvétá