 25.09.2018 0 1200(17) 0 |
On: Když jsme se potkali, seděla jsi. Bylo to někde, asi v parku. Seděla jsi a plakala. Byl podzim, padalo listí a něco se končilo. V tobě, ve mně i v podzimu. Zahlédl jsem tě jen koutkem oka. Nevěděl jsem co dělat, vzduch voněl po kaštanech, stejně jako tvoje vlasy. Kaštanově hnědé, jak jinak. Zrychlil jsem krok, abych se na tebe nemusel dívat. Byla jsi krásná, ale bolela jsi. Zrychlil jsem krok.
Ona: Když jsme se potkali, seděl jsi. Bylo to někde, asi v parku. Seděl jsi a plakal. Byl podzim, padalo listí a něco se končilo. V tobě, ve mně i v podzimu. Zahlédla jsem tě jen koutkem oka. Nevěděla jsem co dělat, vzduch voněl po kaštanech, stejně jako tvoje vlasy. Kaštanově hnědé, jak jinak. Zrychlila jsem krok, abych se na tebe nemusela dívat. Byl jsi krásný, ale bolel jsi. Zrychlila jsem krok.
On: Když jsme se podruhé potkali, vzduchem létali draci. Foukal vítr, ale jen trochu. Zase jsem nevěděl, co říct, tak jsem zpíval s větrem. Abys přestala plakat. Nejdřív jsem jenom broukal, pak přidal i slova. Všimla sis mě a uviděla si, že se něco končí. Začala si znovu plakat. Mezi suchými listy a slzami padajícími do trávy jsi začala zpívat. Nejdřív jsi jenom pobrukovala a pak jsi přidala i slova. A tak jsme se ještě jednou potkali, zatímco foukal vítr a vzduchem létali draci.
Ona: Když jsme se podruhé potkali, vzduchem létali draci. Foukal vítr, ale jen trochu. Zase jsem nevěděla, co říct, tak jsem zpívala s větrem. Abys přestal plakat. Nejdřív jsem jenom broukala, pak přidala i slova. Všiml sis mě a uviděl si, že se něco končí. Začal si znovu plakat. Mezi suchými listy a slzami padajícími do trávy jsi začal zpívat. Nejdřív jsi jenom pobrukoval a pak jsi přidal i slova. A tak jsme se ještě jednou potkali, zatímco foukal vítr a vzduchem létali draci.
On: Byl klid, když jsme se potkali potřetí. Pořád jsi plakala, ale u z dálky jsme se poznali. Přestala si plakat. Svítilo slunce v klidném šeru. Tentokrát jsme zpívali déle. Vzduchem zavoněl zimní vítr, ale na ten bylo ještě brzo.
Ona: Byl klid, když jsme se potkali potřetí. Pořád jsi plakal, ale u z dálky jsme se poznali. Přestal si plakat. Svítilo slunce v klidném šeru. Tentokrát jsme zpívali déle. Vzduchem zavoněl zimní vítr, ale na ten bylo ještě brzo.
On: Dlouho jsme se pak potkávali. Koupali jsme s v říčkách slz a jarního tání. Zpívali jsme spolu. Napřeskačku, čistě i falešně. A pak se z komínů znovu zavonělo. Přišlo šedo a podzim. Známý klid, ale to už jsme byli spolu. Něco se končilo, oba jsme to cítili: samota.
Ona: Dlouho jsme se pak potkávali. Koupali jsme s v říčkách slz a jarního tání. Zpívali jsme spolu. Napřeskačku, čistě i falešně. A pak se z komínů znovu zavonělo. Přišlo šedo a podzim. Známý klid, ale to už jsme byli spolu. Něco se končilo, oba jsme to cítili: samota.
Oba:
Jsi pro mě podzim, konec všech stezek, už není kam dál jít, jsi můj domov, jsi láska.
Ona: Když jsme se potkali, seděl jsi. Bylo to někde, asi v parku. Seděl jsi a plakal. Byl podzim, padalo listí a něco se končilo. V tobě, ve mně i v podzimu. Zahlédla jsem tě jen koutkem oka. Nevěděla jsem co dělat, vzduch voněl po kaštanech, stejně jako tvoje vlasy. Kaštanově hnědé, jak jinak. Zrychlila jsem krok, abych se na tebe nemusela dívat. Byl jsi krásný, ale bolel jsi. Zrychlila jsem krok.
On: Když jsme se podruhé potkali, vzduchem létali draci. Foukal vítr, ale jen trochu. Zase jsem nevěděl, co říct, tak jsem zpíval s větrem. Abys přestala plakat. Nejdřív jsem jenom broukal, pak přidal i slova. Všimla sis mě a uviděla si, že se něco končí. Začala si znovu plakat. Mezi suchými listy a slzami padajícími do trávy jsi začala zpívat. Nejdřív jsi jenom pobrukovala a pak jsi přidala i slova. A tak jsme se ještě jednou potkali, zatímco foukal vítr a vzduchem létali draci.
Ona: Když jsme se podruhé potkali, vzduchem létali draci. Foukal vítr, ale jen trochu. Zase jsem nevěděla, co říct, tak jsem zpívala s větrem. Abys přestal plakat. Nejdřív jsem jenom broukala, pak přidala i slova. Všiml sis mě a uviděl si, že se něco končí. Začal si znovu plakat. Mezi suchými listy a slzami padajícími do trávy jsi začal zpívat. Nejdřív jsi jenom pobrukoval a pak jsi přidal i slova. A tak jsme se ještě jednou potkali, zatímco foukal vítr a vzduchem létali draci.
On: Byl klid, když jsme se potkali potřetí. Pořád jsi plakala, ale u z dálky jsme se poznali. Přestala si plakat. Svítilo slunce v klidném šeru. Tentokrát jsme zpívali déle. Vzduchem zavoněl zimní vítr, ale na ten bylo ještě brzo.
Ona: Byl klid, když jsme se potkali potřetí. Pořád jsi plakal, ale u z dálky jsme se poznali. Přestal si plakat. Svítilo slunce v klidném šeru. Tentokrát jsme zpívali déle. Vzduchem zavoněl zimní vítr, ale na ten bylo ještě brzo.
On: Dlouho jsme se pak potkávali. Koupali jsme s v říčkách slz a jarního tání. Zpívali jsme spolu. Napřeskačku, čistě i falešně. A pak se z komínů znovu zavonělo. Přišlo šedo a podzim. Známý klid, ale to už jsme byli spolu. Něco se končilo, oba jsme to cítili: samota.
Ona: Dlouho jsme se pak potkávali. Koupali jsme s v říčkách slz a jarního tání. Zpívali jsme spolu. Napřeskačku, čistě i falešně. A pak se z komínů znovu zavonělo. Přišlo šedo a podzim. Známý klid, ale to už jsme byli spolu. Něco se končilo, oba jsme to cítili: samota.
Oba:
Jsi pro mě podzim, konec všech stezek, už není kam dál jít, jsi můj domov, jsi láska.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Podzim : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kurva drát, do piče
Předchozí dílo autora : Mění se to, ale pomalu!
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Mlčeti Zlato» narozeniny
Žhnoucí krysa [16], BadAngel16 [13], Z.Biskup [8], endavid [2], Mikin [2], Neočko [1], trivius [1]» řekli o sobě
Aliwien řekla o ivkaja :Příjemná žena, se kterou jsem měla možnost setkat se i osobně. Nesporný talent v napsaných básních se nezapře. I když - básnění ve spojení s "nostalgikem" se mi rozhodně líbí víc a nemá chybu.
