|
...
 04.07.2018 0 973(6) 0 |
Nuž, teda už naposledy
vezmi vo svoje náručie.
Kráča čas. Počuješ drahý?
Rozpriada siete pavúčie.
Hodiny nezvládli úlohu.
Zastaviť ho, vzdialiť na míle.
Pritúľ ma bôľom skľavenú,
bozkávaj ústa slzou umyté.
Vlak prichádza, hrmí, vzdychá,
počujem ho, v zákrute ho zriem.
Žiaľ ma drtí, sily odníma.
Dovoľ mi klesnúť ti do ramien.
Už je tu. Prišiel zďaleka.
Pozbieral šťastie, strádania.
Zbiera ich a ďalej uteká
k slnku, k moru kdesi uháňa.
Výpravca vrhol svetlo do tmy.
Vystreté ruky objímajú tieň.
Zbohom drahý, píš mi... aj ty.
Zbohom máva posledný vozeň.
Je noc, tma, hodina dvanásta.
Prvá ju tlačí mocne v podpery.
Plač ľúbosti?
Udalosť častá.
Mnohokrát povrchná chrasta.
Čas hĺbku jej bolesti preverí.
Anna Vodičková
vezmi vo svoje náručie.
Kráča čas. Počuješ drahý?
Rozpriada siete pavúčie.
Hodiny nezvládli úlohu.
Zastaviť ho, vzdialiť na míle.
Pritúľ ma bôľom skľavenú,
bozkávaj ústa slzou umyté.
Vlak prichádza, hrmí, vzdychá,
počujem ho, v zákrute ho zriem.
Žiaľ ma drtí, sily odníma.
Dovoľ mi klesnúť ti do ramien.
Už je tu. Prišiel zďaleka.
Pozbieral šťastie, strádania.
Zbiera ich a ďalej uteká
k slnku, k moru kdesi uháňa.
Výpravca vrhol svetlo do tmy.
Vystreté ruky objímajú tieň.
Zbohom drahý, píš mi... aj ty.
Zbohom máva posledný vozeň.
Je noc, tma, hodina dvanásta.
Prvá ju tlačí mocne v podpery.
Plač ľúbosti?
Udalosť častá.
Mnohokrát povrchná chrasta.
Čas hĺbku jej bolesti preverí.
Anna Vodičková
Ze sbírky: Pravdy ľúbostiJeště nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Už naposledy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Stretnutie ľúbosti, Mesačný svit
Předchozí dílo autora : Neskoro je, Hľadám ťa
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
