18.06.2018
8
1336 (19)
0
do vůně housky nořit jazyk
tlumit tlampač mezi laplemi
prsty zabořené do pár chvil
projet tě odzdola nahoru

sytit vzrušení rychlými pohyby
motor rypadla, zážeh komety
roztoužené táhlé vzdechy
když se potoky potkají

náhodou se protkají, ledy roztají
tou sílou spojení, od světa odpojení
jó, je to opojení, mizet od kojení
dojení vjemů mezi nosiči emblému

pojď, utečem se vyzvracet za obzor
a ten obraz si pak pověsíme domů
panna a netvor kutálí se z hor
do čtvrti čerstvě propuštěných z Bor

vyber si na maximum
 19.06.2018 09:29
v noci jsem musela usínat vyedgovaná a tohle mě zas nějak zvláštně vyprovokovalo. sorry. je skvělá.
 19.06.2018 07:58
 DDD
Tak tohle je to rozšiřování obzorů, kvůli kterému sem lezu.
 18.06.2018 18:50
Fakt to tryská. Kojení a zvracení mě trochu mate. Ale asi to k maximu patří.
 18.06.2018 17:04
uff
 18.06.2018 16:31
Pěkně šimrá v podbřišku... ;-)
akorát na to zvracení za obzor bych se vybodla...
 18.06.2018 14:40
Musel jsem si vygúglit význam slova laple a snad jsem ze dvou dostupných vybral ten správný. Fascinující dílo
 18.06.2018 09:19
Mohu se jen připojit. Naprosto nabité, myšlenkami, přímostí a životem. Nějak komentovat je opravdu vlastně blbost.
 18.06.2018 09:06
Vyber si na maximum... dojem z tvé básně je taky maximální, je tak plná všeho že tady nad ní po snídani rozjímám a nemůžu se nabažit. Tvoje básně jsou tak plný života, života bez přetvářky, tryska z nich navíc nadhled a jsou plný originálních myšlenek, obratů. O takové basni bych nejradsi nenapsala nic protoze vsechno mi prijde fádní, všechno co napíšu. Tvé básně jsou plné člověka

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.