 26.04.2018 3 1039(13) 0 |
Uvnitř sebe úlomky ze sirek
ještě rozmáčené nezažehnou oheň
víš ten vnitřní, ten co sálá až ke spánkům
až máš chuť se odevzdaně věnovat čemukoliv
co ti vhání krev do žil a naopak.
Víš není to tak. U mě ne.
Silou myšlenky ze všech odstínů lásky
rozsvítit žárovku
nedívat se jen z okna
proplouvat a splývat se životem.
Víš není to tak. U mě ne.
Z bubínků v uších si udělat senzory
jen na tu nejjemnější symfonii štěstí
poslouchat ji znova a znova a vědět že
tu jsi hned vedle mě.
Víš není to tak. U mě ne.
Ze všech boulí v srdci udělat jehelníček
odrážet každý zlý výraz v tváři lidí
co vědí málo a myslí hodně
jako když rozpustíš tekutý fosfor v bublinkové lázni a on
svítí.
Víš není to tak. U mě ne.
Nadechnout se vždy jen na krátkou chvíli
aby zbylo co nejvíce čerstvého vzduchu pro ostatní
dělit se o vše a s kýmkoliv
nabídnout ruce, nohy i duši
věnovat a nečekat s nataženou dlaní
v noci bdít, protože je tma a té je někdy málo na to
aby ses celý schoval.
Víš není to tak. U mě ne.
Slzy počítat jen když jsi šťastný
to aby ses osvěžil a nezapomněl si
že to venku stále tepe
možnost být nebýt v každém okamžiku
svěřit své tajemství staré lípě
pomodlit se a jít spát
nad ránem uklonit se sobě samému
a mít se rád.
Víš není to tak. U mě ne.
ještě rozmáčené nezažehnou oheň
víš ten vnitřní, ten co sálá až ke spánkům
až máš chuť se odevzdaně věnovat čemukoliv
co ti vhání krev do žil a naopak.
Víš není to tak. U mě ne.
Silou myšlenky ze všech odstínů lásky
rozsvítit žárovku
nedívat se jen z okna
proplouvat a splývat se životem.
Víš není to tak. U mě ne.
Z bubínků v uších si udělat senzory
jen na tu nejjemnější symfonii štěstí
poslouchat ji znova a znova a vědět že
tu jsi hned vedle mě.
Víš není to tak. U mě ne.
Ze všech boulí v srdci udělat jehelníček
odrážet každý zlý výraz v tváři lidí
co vědí málo a myslí hodně
jako když rozpustíš tekutý fosfor v bublinkové lázni a on
svítí.
Víš není to tak. U mě ne.
Nadechnout se vždy jen na krátkou chvíli
aby zbylo co nejvíce čerstvého vzduchu pro ostatní
dělit se o vše a s kýmkoliv
nabídnout ruce, nohy i duši
věnovat a nečekat s nataženou dlaní
v noci bdít, protože je tma a té je někdy málo na to
aby ses celý schoval.
Víš není to tak. U mě ne.
Slzy počítat jen když jsi šťastný
to aby ses osvěžil a nezapomněl si
že to venku stále tepe
možnost být nebýt v každém okamžiku
svěřit své tajemství staré lípě
pomodlit se a jít spát
nad ránem uklonit se sobě samému
a mít se rád.
Víš není to tak. U mě ne.
10.05.2018 - 04:43Nad ránem klaním se ti,víš není to tak,máš se ráda,je to dilema věku,chtěl bych mít tvé rozměry vnímání.Hodně štěstí
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jako když rozpustíš tekutý fosfor : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Svatební
Předchozí dílo autora : Úzkost
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 3» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
pešu [17], modroocko [17], VKate [15], "Autor"sám [15], Chelli [14], Dragonfly [12], Z vína korek [12], Benea [11], Ari [10], Katekutaka [3], HynekKarel [2]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
