Lehkými skoky přes borůvkové keře
přeběhla víla a zmizela.
Možná někam do úkrytu lesní zvěře
zdáli zní zvony místního kostela.
Odbíjí klekání, nebe se zatahuje
jen malou chviličku bude den,
noc černým suknem krajinu potahuje,
pomalu mizí všední starosti a přijde sen.
Na utkanou pavučinu padla rosa,
jedna krůpěj se z ní kutálí
a čím dál rychleji padá....sama bosa,
pozoruji to zpovzdálí.
Tajemná síla lesního ducha
svou obrovskou energií dýchá
za velkých lijáků i letního sucha
různé pocity do duší míchá.
Stojíme naproti sobě,
dlaně ve vzájemném spojení.
Ty dáváš sílu mě já tobě,
souzněním s přírodou propojení.
přeběhla víla a zmizela.
Možná někam do úkrytu lesní zvěře
zdáli zní zvony místního kostela.
Odbíjí klekání, nebe se zatahuje
jen malou chviličku bude den,
noc černým suknem krajinu potahuje,
pomalu mizí všední starosti a přijde sen.
Na utkanou pavučinu padla rosa,
jedna krůpěj se z ní kutálí
a čím dál rychleji padá....sama bosa,
pozoruji to zpovzdálí.
Tajemná síla lesního ducha
svou obrovskou energií dýchá
za velkých lijáků i letního sucha
různé pocity do duší míchá.
Stojíme naproti sobě,
dlaně ve vzájemném spojení.
Ty dáváš sílu mě já tobě,
souzněním s přírodou propojení.
10.04.2018 23:12
Mezi mnou a tebou je ve verších zvláštní shoda.nemáme smyčky uzlíky a kudrlinky jsme prostí a srozumitelní.mám se bát?máš v obraze víc prostoru a slovní zásobu máš víc laděnou do teplých barev než já.moc hezký.jsem nervózní trošičku.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.