|
Pokračování, 4. část
 25.03.2018 0 1198(5) 0 |
Před setměním děti vystoupaly po úbočí kráteru zpátky na planinu a vrátily se do sirotčince. Při večeři Tomáš koukal do talíře a snažil se nevšímat si Lucky u vedlejšího stolu, která po něm házela chvíli vyčítavé a chvíli prosebné pohledy.
Po jídle zůstávali všichni v jídelně. Byl čas na večerní pohádku, kterou předčítaly starší děti, někdy poslouchali rozhlasové hry v rádiu. Potom odcházely mladší děti spát, zatímco ty starší řešily organizační záležitosti. Třeba i to, kdo bude provádět nováčky v dolech. Dnes tomu ale tak nebylo. Rádio bylo zapnuté, kolem se shromáždil hlouček nejstarších dětí a postupně se přidávaly další včetně těch nejmenších. Byl slyšet hlas redaktorky.
„Popište nám blíže, jak jste učinil svůj objev.“
Odpověděl mužský hlas.
„Před týdnem jsem při běžném pozorování oblohy zachytil neznámé těleso a změřil jeho rychlost. Další noc ale těleso nebylo na předpokládaném místě. Zdálo se, že zpomaluje. Když se pozorování několik nocí po sobě potvrdilo, už jsem na nic nečekal a objev ohlásil.“
„Aha,“ odtušila moderátorka. „A můžete našim posluchačům vysvětlit, co to vlastně znamená?“
„Objekt měnící rychlost musí mít zdroj energie. Je to nepochybně umělé těleso.“
„Chcete snad říct, že se jedná o vesmírnou loď?“ zeptala se nevěřícně redaktorka.
„Je to OBROVSKÁ mezihvězdná loď,“ řekl muž a dal důraz na slovo obrovská. „Asi za týden se dostane na oběžnou dráhu Písečnice.“
„Už za týden?“ zvolala vyděšeně moderátorka.
„Za několik dní to budeme vědět přesněji.“
„A… a… a pane Kometo,“ zakoktala se moderátorka. „Jsou to lidé?“
Pan Kometa se pobaveně zasmál.
„Lidi, Ufoni, chobotnice, cokoliv. Tedy, zkoušíme je kontaktovat a brzy se to snad dozvíme.“
Moderátorka se už zmohla jen na poděkování, rozhovor skončil a v rádiu se ozvala hudba. Děti zůstaly tiše sedět a koukaly jedno na druhé. Pak ze své židle vyskočil pětiletý Toníček a vysokým dětským hláskem se dožadoval vysvětlení.
„Takže co? Co ten pán říkal? Co to bylo za pohádku?“
I pro všechny ostatní děti to vysvětlila skoro už dospělá Agáta. „Ty trdlo, to nebyla pohádka. Letí k nám vesmírná loď a přistane tady.“
* * * * * * * *
Konec první kapitoly. Líbila se Vám ukázka? Chtěli byste si knihu přečíst celou? Podpořte její vydání na startovači!
https://www.startovac.cz/projekty/pisecnici-a-bludny-asteroid/
Za jakoukoliv podporu děkuji!
Po jídle zůstávali všichni v jídelně. Byl čas na večerní pohádku, kterou předčítaly starší děti, někdy poslouchali rozhlasové hry v rádiu. Potom odcházely mladší děti spát, zatímco ty starší řešily organizační záležitosti. Třeba i to, kdo bude provádět nováčky v dolech. Dnes tomu ale tak nebylo. Rádio bylo zapnuté, kolem se shromáždil hlouček nejstarších dětí a postupně se přidávaly další včetně těch nejmenších. Byl slyšet hlas redaktorky.
„Popište nám blíže, jak jste učinil svůj objev.“
Odpověděl mužský hlas.
„Před týdnem jsem při běžném pozorování oblohy zachytil neznámé těleso a změřil jeho rychlost. Další noc ale těleso nebylo na předpokládaném místě. Zdálo se, že zpomaluje. Když se pozorování několik nocí po sobě potvrdilo, už jsem na nic nečekal a objev ohlásil.“
„Aha,“ odtušila moderátorka. „A můžete našim posluchačům vysvětlit, co to vlastně znamená?“
„Objekt měnící rychlost musí mít zdroj energie. Je to nepochybně umělé těleso.“
„Chcete snad říct, že se jedná o vesmírnou loď?“ zeptala se nevěřícně redaktorka.
„Je to OBROVSKÁ mezihvězdná loď,“ řekl muž a dal důraz na slovo obrovská. „Asi za týden se dostane na oběžnou dráhu Písečnice.“
„Už za týden?“ zvolala vyděšeně moderátorka.
„Za několik dní to budeme vědět přesněji.“
„A… a… a pane Kometo,“ zakoktala se moderátorka. „Jsou to lidé?“
Pan Kometa se pobaveně zasmál.
„Lidi, Ufoni, chobotnice, cokoliv. Tedy, zkoušíme je kontaktovat a brzy se to snad dozvíme.“
Moderátorka se už zmohla jen na poděkování, rozhovor skončil a v rádiu se ozvala hudba. Děti zůstaly tiše sedět a koukaly jedno na druhé. Pak ze své židle vyskočil pětiletý Toníček a vysokým dětským hláskem se dožadoval vysvětlení.
„Takže co? Co ten pán říkal? Co to bylo za pohádku?“
I pro všechny ostatní děti to vysvětlila skoro už dospělá Agáta. „Ty trdlo, to nebyla pohádka. Letí k nám vesmírná loď a přistane tady.“
* * * * * * * *
Konec první kapitoly. Líbila se Vám ukázka? Chtěli byste si knihu přečíst celou? Podpořte její vydání na startovači!
https://www.startovac.cz/projekty/pisecnici-a-bludny-asteroid/
Za jakoukoliv podporu děkuji!
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Písečníci a bludný asteroid 1.4 Startovač : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Písečníci a bludný asteroid 1.3
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
