|
....................
 30.05.2008 4 1149(19) 0 |
V Paříži,
láhev absintu,
neznámý k ní přichází,
pomalu otevírá,
zelená víla,
po pokoji se mu proletí,
slečna múza,
štětec mu uchopí,
na bílém plátně,
barvy zazáří.
láhev absintu,
neznámý k ní přichází,
pomalu otevírá,
zelená víla,
po pokoji se mu proletí,
slečna múza,
štětec mu uchopí,
na bílém plátně,
barvy zazáří.
01.06.2008 - 17:05za týden pojedu do Paříže...ale absintový výlet to asi nebude...chi;)
vidím v ní ty barvy...krásné...*
vidím v ní ty barvy...krásné...*
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Absint : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Krabice
Předchozí dílo autora : Melancholie
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
malázlobilka [12], Wizard [11], terezK [11], Markett [10], jan.novaque [7], betty [7], Inugirl [7], terinak [6]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
