25.02.2018
6
1306 (16)
0
mužům dávám moc
nevím, zda to není moc
rozkrájet se
na slabiny, údy
podávat se na podnos
kolem zápěstí obojek
být jako kočka na strojek

u topení nehřeju
krev není v mozku
po parketách stéká
tenký proužek vosku
my dva na nože
vzpomínám
lechtá to
na stisky
na zuby
na muže
 27.03.2018 12:26
Severak: pravděpodobně, mě zanechávají chladnout.
a díky.)
 21.03.2018 15:53
nějak mě tady ruší ty komentáře. :-) Ale to je moje osobní záležitost.

"vzpomínám - lechtá to" se mi líbí
 26.02.2018 18:48
dvakredencedekadence: já hloupá krásná rozhodnutí neobhajuju. :D já je dělám automaticky
 26.02.2018 17:59
NoWiš: a co jsi pak ty? :D
Yana: díky moc! :)
 26.02.2018 13:00
Yana: Tvoje vztahové rady mě vždycky zahřejou :D Naposledy jsem něco slyšel v Plzni. Ty jsi opravdu poslední křižák čistě hloupých ale neskutečně krásných mladých rozhodnutí. Díky! Je to potřeba
 26.02.2018 09:40
Moc hezky se mi četla, líbí se mi to nahodilé rýmování a celý styl básničky, ale líbí se mi ještě víc obsah, rozdej se, aspoň je na co vzpomínat, když to přežiješ :-) ne nechci to zesměšňovat nebo zjednodušovat, super

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.