Úvodní báseň z nové sbírky, která se jmenuje "Osobní", vznikala velice pomalu několik měsíců a je v ní ukrytá ta poetická část mé osoby. Napsal jsem do ní možná okolo třiceti básní, z nichž toho bylo mnoho seškrtáno, vyhozeno do koše či spáleno v kotli a zbylo jen to, co chci skutečně zveřejnit a tím pádem se o to s Vámi podělit, jelikož to tak cítím. Postupně představím všech deset finálních děl z této sbírky, jejichž názvy již najdete v mém lehce aktualizovaném profilu zde na Psancích. První báseň se jmenuje "Písková", takže kreslím zrnka lásky...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Kreslím prstem do písku,
hraju si na propisku.
A čmárám s duší puberťáka,
těm čárám život dát mě láká.
Dát jim trochu krve do žil,
abych taky něco prožil.
Kreslím jen samá srdíčka,
chci dát je Tobě na líčka.
A až velký vítr zavane,
tak ta zrnka písku dostane
na Tvoje líčka
a na Tvoje řasy,
na Tvoje víčka
i na Tvoje vlasy.
Pak budeš ta víla písková,
co má zrnka lásky neschová.
hraju si na propisku.
A čmárám s duší puberťáka,
těm čárám život dát mě láká.
Dát jim trochu krve do žil,
abych taky něco prožil.
Kreslím jen samá srdíčka,
chci dát je Tobě na líčka.
A až velký vítr zavane,
tak ta zrnka písku dostane
na Tvoje líčka
a na Tvoje řasy,
na Tvoje víčka
i na Tvoje vlasy.
Pak budeš ta víla písková,
co má zrnka lásky neschová.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.