|
|
Víš, trochu se mi stýská
po úsměvu na tvých rtech
a po tvé společnosti,
byť měl jsem zkřehlé kosti
a mráz nesl na zádech
při snaze si tě získat
Proč?
Bylas trochu nervózní...
Pochopitelně i já
ve tvém městě s cholerou,
kam nejspíš nepřijdou
už nikdy hezký rána
a slunce tam nesvítí.
Proč?
Hradec, toť symbol zmaru,
kdo může, z něj uteče,
i kdyby prchal dámě -
musel jsem, tak proč na mě
teď máváš a směješ se
ze sklenky v každým baru?
po úsměvu na tvých rtech
a po tvé společnosti,
byť měl jsem zkřehlé kosti
a mráz nesl na zádech
při snaze si tě získat
Proč?
Bylas trochu nervózní...
Pochopitelně i já
ve tvém městě s cholerou,
kam nejspíš nepřijdou
už nikdy hezký rána
a slunce tam nesvítí.
Proč?
Hradec, toť symbol zmaru,
kdo může, z něj uteče,
i kdyby prchal dámě -
musel jsem, tak proč na mě
teď máváš a směješ se
ze sklenky v každým baru?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Veskrze romantická : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ambiciózní
Předchozí dílo autora : Čtyřkališná
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kira.cool [18], vokis [17], littlekaci [14], iluze [13], hříšník [12], Meedea [12], Mona019 [12], Darek [10], Breta [9]» řekli o sobě
Yana řekla o kmotrov :Jeho nadšení pro věc je tak nakažlivé, jeho projev je tak moudrý a tak plný života, že jsem hrdá na to, že znám kmotrova a že jsme si blízcí, je to pro mě pocta, znám kmotrova- tak zatichlého a tak hlasitého, plného inspirace a bohémského ducha, jo, a je strašně milé když se z něčeho raduje a směje se

