|
Ne vždy vidíme svět takový jaký je a snažíme se schovat za síť lží a klamu, realitě však neunikneme.
 03.12.2017 2 1430(7) 0 |
Probuzení ve snu, vůně máty,
křídla kolibříka, zobáček zlatý.
Rozsypané perly, chmýří zvířené,
potřebné peníze a přitom tak bezcenné.
Srdcebol lampu po tmě zhas,
ústa mlčí přesto slyším se zas.
Vítr šeptá, mlha krade,
život běží, staré mladé.
Kořist chřadne, šelma běsní,
prodřená podrážka, šaty noblesní.
Pošlapané stopy,zlámé keře,
bez víry důvěru svěřuji nevěře.
Uplakané dítě, lízátko od špíny,
oprátka se houpe, hrobník kope do hlíny.
Slina se slaňuje, padají vlasy,
Rozbité zdrcadlo, niterní hlasy.
Pyramida zla, píseň v molu,
ambice šplhají, lidskost jde dolů.
Ospalá rána, rosa máčí květ,
špičaté zuby naposled tisknou ret.
křídla kolibříka, zobáček zlatý.
Rozsypané perly, chmýří zvířené,
potřebné peníze a přitom tak bezcenné.
Srdcebol lampu po tmě zhas,
ústa mlčí přesto slyším se zas.
Vítr šeptá, mlha krade,
život běží, staré mladé.
Kořist chřadne, šelma běsní,
prodřená podrážka, šaty noblesní.
Pošlapané stopy,zlámé keře,
bez víry důvěru svěřuji nevěře.
Uplakané dítě, lízátko od špíny,
oprátka se houpe, hrobník kope do hlíny.
Slina se slaňuje, padají vlasy,
Rozbité zdrcadlo, niterní hlasy.
Pyramida zla, píseň v molu,
ambice šplhají, lidskost jde dolů.
Ospalá rána, rosa máčí květ,
špičaté zuby naposled tisknou ret.
14.02.2023 - 00:56
Krása smutku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Smrt není zlá
Předchozí dílo autora : Jací jsme
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Dark mind [18], MidnightlyFairy [18], seeeta [17], kokot [16], Kayky_Minor [15], Ninna [15], Irena [13], Blackberry [7], Vlčísen [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
