|
|
padneme tak rychle jako jsme vzlétli
na rudých křídlech
jsi lev a já malířka v mexiku
láska mi rozdrtila kosti a tolikrát i srdce
těžce se nese
že na boje se zapomíná
a že nejjasněji září moje šaty
přece dokážu popsat strany revolucí
a ve jménu spravedlnosti prolít krev
je přece slepá
ale ještě jsme ji nepohřbili
na rudých křídlech
jsi lev a já malířka v mexiku
láska mi rozdrtila kosti a tolikrát i srdce
těžce se nese
že na boje se zapomíná
a že nejjasněji září moje šaty
přece dokážu popsat strany revolucí
a ve jménu spravedlnosti prolít krev
je přece slepá
ale ještě jsme ji nepohřbili
kmotrov: děkuji mnohokrát, opravdu.
ano, sladkých 18, dělat se mladší mi zatím nevyhovuje. jsem ráda za tvoji interpretaci, protože u té jsem měla taky pochyby. snad protože vrstevníci by se nechytli. celá ta historie je mi často bližší než současnost.
děkuji ještě jednou.
oslov radek: děkuji.
ano, sladkých 18, dělat se mladší mi zatím nevyhovuje. jsem ráda za tvoji interpretaci, protože u té jsem měla taky pochyby. snad protože vrstevníci by se nechytli. celá ta historie je mi často bližší než současnost.
děkuji ještě jednou.
oslov radek: děkuji.
Tohle je doopravdy mimořádně zajímavé. Milostné verše psané rukou mexické malířky Trockému v jejíž domě nalezl azyl. Opravdu velmi neobvyklý námět na amatérském literárním serveru. Velmi dobré provedení a schopnost vžít se do někoho generačně a myšlenkově tak vzdáleného.
Výjimečná záležitost . A jestli je Ti doopravdy 18 let, tak smekám.
Výjimečná záležitost . A jestli je Ti doopravdy 18 let, tak smekám.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
revoluce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : abdikace
Předchozí dílo autora : amnesie
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

