 24.09.2017 2 1175(15) 0 |
display mi rozežral oči
jak západ slunce do sněhu
jak gepard přes tři dny skočí
víkend v trapu, život ztratí něhu
Nedělní podvečer
nachcanej jak kačer
pondělí nevnímat
v úterý se rozhýbat
na hory se podívat
středu rozkývat
machr s plastovou flaškou
a pak zas něco, jindy nic
Jak se to se mnou bavíš?
Hurónsky, vadí? My jsme zvyklí na sebe v lese řvát.
Pičifuk!
Máme se v péči
snad nesejmou nás v leči
indigo klokotavé jak bahenní sopka
vykotlanej kmen potáhlej blánou
duní pod údery obalených větví
něco o bezčasí, za zuby meskalin
spojeni s kořeny největších plevelů
jak západ slunce do sněhu
jak gepard přes tři dny skočí
víkend v trapu, život ztratí něhu
Nedělní podvečer
nachcanej jak kačer
pondělí nevnímat
v úterý se rozhýbat
na hory se podívat
středu rozkývat
machr s plastovou flaškou
a pak zas něco, jindy nic
Jak se to se mnou bavíš?
Hurónsky, vadí? My jsme zvyklí na sebe v lese řvát.
Pičifuk!
Máme se v péči
snad nesejmou nás v leči
indigo klokotavé jak bahenní sopka
vykotlanej kmen potáhlej blánou
duní pod údery obalených větví
něco o bezčasí, za zuby meskalin
spojeni s kořeny největších plevelů
25.09.2017 - 04:56Meluzina: Všechno je to naschvál. Hlavně sněhu-něhu. Díky za přečtení a komentář.
24.09.2017 - 22:29Je trochu kostrbatá, o fascinujíci obrazy hraničicí až s extrémním naturalismem není nouze, což oceňuji. Jinak mi však ten vodopád slov přijde trochu... zaplevelený... možná je však vzhledem k názvu i právě tento dojem cíl autora.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Plevelnatá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vrtivá
Předchozí dílo autora : Říje
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kritik [13], veselý smutek [12], Terézia Rosinová [5], Nositel Pravdy [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
