 30.08.2017 1 791(11) 0 |
Kdysi dávno jsme byli hory,
a Bůh byl Himaláj,
stáli jsme se smysly zklidněnými,
pršelo na nás,
jako jsme i my plakali.
Kdysi dávno jsme byli stromy,
stáli jsme bez myšlenek a beze strachů.
Kdysi dávno jsme byli řekami,
byli jsme nestálí a měli vnory.
A pak nám vzduch a život v něm řekly:
Buďte lidmi, budete milovat!
A tak jsme se stali lidmi a bojíme se,
že máme strach.
a Bůh byl Himaláj,
stáli jsme se smysly zklidněnými,
pršelo na nás,
jako jsme i my plakali.
Kdysi dávno jsme byli stromy,
stáli jsme bez myšlenek a beze strachů.
Kdysi dávno jsme byli řekami,
byli jsme nestálí a měli vnory.
A pak nám vzduch a život v něm řekly:
Buďte lidmi, budete milovat!
A tak jsme se stali lidmi a bojíme se,
že máme strach.
02.09.2017 - 20:07
Bojíme se, že... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nahý a přítomný
Předchozí dílo autora : Inu, je tu naděje
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
derrry řekla o Lea Aura :Pět let spolubojovnice v blbárně. I když se teď naše cesty rozešly, občas se spojí :-) Třeba tady...
