 28.08.2017 0 1104(6) 0 |
Jsme buky v lese,
stojíme tam,
kde nás postavili
— netečně.
A přesto
ne zbytečně.
Jako žena rodící dítě,
jako říčka v průrvě,
jako vzduch, který vydechuji,
jako mnich modlící se v bezdomoví,
vysílám dobro do všech světů,
vysílám soucit do všech světů,
přátelé mí i nepřátelé:
kéž jste šťastní,
kéž je vám dobře,
navždy a s radostí.
stojíme tam,
kde nás postavili
— netečně.
A přesto
ne zbytečně.
Jako žena rodící dítě,
jako říčka v průrvě,
jako vzduch, který vydechuji,
jako mnich modlící se v bezdomoví,
vysílám dobro do všech světů,
vysílám soucit do všech světů,
přátelé mí i nepřátelé:
kéž jste šťastní,
kéž je vám dobře,
navždy a s radostí.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Inu, je tu naděje : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bojíme se, že...
Předchozí dílo autora : Jmenuju se Antonín
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
jednou uklouznu na slupce od banánu [18], Kristen [16], Kettina [15], Sabatu322 [11], sarka [9], AJA [2], zamyšlená [1]» řekli o sobě
casa.de.locos řekl o Singularis :Milý a zajímavý člověk s analytickým pohledem matematika, pečlivostí archiváře a zvláštností Auri.
