přidáno 28.08.2017
hodnoceno 0
čteno 972(6)
posláno 0
Jsme buky v lese,
stojíme tam,
kde nás postavili
— netečně.

A přesto
ne zbytečně.
Jako žena rodící dítě,
jako říčka v průrvě,
jako vzduch, který vydechuji,
jako mnich modlící se v bezdomoví,
vysílám dobro do všech světů,
vysílám soucit do všech světů,
přátelé mí i nepřátelé:
kéž jste šťastní,
kéž je vám dobře,
navždy a s radostí.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Inu, je tu naděje : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Bojíme se, že...
Předchozí dílo autora : Jmenuju se Antonín

» narozeniny
In.D r e a m [17], rudla [16], Mattaku [15], frusciantes [13], Lubinla96 [9]
» řekli o sobě
Dream řekla o Hunter :
Častý melancholik a snad ještě větší snílek než jsem já. Držím mu palce ve všem, protože on je asi jeden z mála lidí, kdo si zaslouží svůj malý dokonalý svět a život. Snad se mu všechny sny jednoho dne vyplní a snad sám nad sebou nezlomí hůl - udělal by totiž nehoráznou hloupost.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming