|
|
Jsme buky v lese,
stojíme tam,
kde nás postavili
— netečně.
A přesto
ne zbytečně.
Jako žena rodící dítě,
jako říčka v průrvě,
jako vzduch, který vydechuji,
jako mnich modlící se v bezdomoví,
vysílám dobro do všech světů,
vysílám soucit do všech světů,
přátelé mí i nepřátelé:
kéž jste šťastní,
kéž je vám dobře,
navždy a s radostí.
stojíme tam,
kde nás postavili
— netečně.
A přesto
ne zbytečně.
Jako žena rodící dítě,
jako říčka v průrvě,
jako vzduch, který vydechuji,
jako mnich modlící se v bezdomoví,
vysílám dobro do všech světů,
vysílám soucit do všech světů,
přátelé mí i nepřátelé:
kéž jste šťastní,
kéž je vám dobře,
navždy a s radostí.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Inu, je tu naděje : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bojíme se, že...
Předchozí dílo autora : Jmenuju se Antonín
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Elline [18], Lycantrop [17], efka [12], Lamerka007 [10]» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.

