Básnířka

Dochází mi slova díků
Ani nevím proč tu jsem
Zamykám se do šuplíku
spolu se svým notesem

A je v něm tolik frází
co vedou do nesnází
záhy
A tak ty světlý stránky
teď občas špiní kaňky
vláhy


Skrývám se v zákoutích básní
Z řádků si skládám svůj dům
Chceš-li mnou číst tak jen zhasni
Ať hlásky splývají v šum


Jsi jen jeden z miliónu
- mělká louže v bahnu cest
Přesto právě s tebou tonu
Nemám – zdá se – žádnou čest

Mám nový zápisníky
pro další okamžiky
vratký
Jen inkoust tvýho pera
dnes barví víc než včera
řádky