Tonoucí

Vlna za vlnou naráží na útes,
jako já na tvé mlčení.
Jsem plavec co nevidí v dálce břeh,
hledajíc souznění.

Vlny se o skály prudce lámou,
sliby se slibují, lásky klamou,
už i ten racek mi nad hlavou ztich,
jsem poslední tonoucí námořník.

Loďka se převrhla, nezbývá nic,
síly mě opouští čím dál tím víc.
Poslední tempo nad hladinou...
Ty už máš dávno bárku jinou.