Nemístné zmrtvýchvstání

...
 Poutník
 30.05.2017
 básně/experiment
2

Rudé jsou rty a po tom polibku lační!
Žlutý je plamínek, na svícnu tančí
Po polibku toužebném!
Hle, na svícnu tak bílém!
Bez něhož zmodralá srdce strádají
Pod nímž se tmavé stíny sbíhají

Černočerná noc, slunce sní a dřímá
chladný vánek do komnat se vkrádá
Dychtivé tělo milenčino je, to společníka si žádá!
a vroucné je objetí, jímž milenec milenku jímá!

Chladný nádech... Brnká něžně...
Horký vzdech! Brnká prudce!
na struny zášti melodii
na struny vášně melodii!
zákeřně vlídnou
laskavě zrádnou
a milou v
a podlou v
umírání
milování

Slepého starce nejednou zas omladí!
Och! Milování!
Ach! Umírání!
Naivního mladíka nejednou utratí!
Na nemocné kůži hořce pohladí...
Ach! Umírání!
Och! Milování!
Na rozkvetlé kůži poté vždy poraní...

Nemístné zmrtvýchvstání

Ze sbírky: Prvotní plamen
 31.05.2017 19:50
 Poutník
Pravda vítězí: Děkuji :)
Vzkřísil jsem z mrtvých/zapomenutých jednu starou klasickou AABB báseň. Přišlo mi, že "někdo" kdo se potkal se smrtí, nemůže být stejný ani povědomý, a tak jsem roztříštil kompozici a pohrál si s principy Yin a Yang, či osmičky jako nekonečna, abych vyvolal tento "cizokrajný" nádech.
 31.05.2017 14:03
 Pravda vítězí
Velice zajímavé,jak obsah tak stylistika.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.