|
aneb naivka z pohledu naivky.
|
Hniju uvnitř samy sebe
Prokletý ideály,
lží bych mohla u pultu platívat.
A tak
nezbývá, než se otázat-
Cítíš tu ten potemnělý chlad?
Mísící se s askezí
líbat tě, a pak si zas naříkat.
Prokletý ideály,
lží bych mohla u pultu platívat.
A tak
nezbývá, než se otázat-
Cítíš tu ten potemnělý chlad?
Mísící se s askezí
líbat tě, a pak si zas naříkat.
Přiznám se, že často ani nehledám autorovo sdělení, ale potřebuju, aby mě báseň zaujala a nějak se zapsala, což je právě tento případ :)
Lasak: Možná anotace pomůže? Aktuální rozpoložení, jak se vidím, žádnou světobornou myšlenku v tom opravdu nehledej
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Těší mě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zrcadlo života
Předchozí dílo autora : Správný směr

