|
A Jaro už klepe na dveře...
|
Obloha amforou se klene,
v sváteční čerň se odívá,
hvězdičky dávají si bene,
naděje v srdcích ožívá.
Měsíc rozmlouvá s Večernicí,
šeptá jí něžná vyznání,
ve verších, s ustříbřelou lící,
ona se touze nebrání...
A než se nové slunko vzbudí,
povstane z růží svítání,
Jitřenka, s rozechvělou hrudí,
slíbí Lásku do skonání.
Ti dva již věčně budou spolu,
milenců věčných krásný pár,
podléhat budou sladkobolu
i užívat si vášně žár...
*********************************
A člověk bláhově se zasní:
"Proč já jsem zde a Ona tam
ukrývám cit jen ve své básni,
ač srdce jen Jí plné mám?
Budeme opět někdy spolu,
druh druhu sobě věrni zas,
shlédnou hvězdičky na nás dolů
s úsměvem, rozkvete náš čas?
Tak dál mám srdce plné něhy
(na tu já slyším velmi rád!)
opět v něm roztávají sněhy,
bláznivé verše zkouším psát.
Povadlá touha v srdci vzkvétá,
člověk zas na chvilku je mlád,
vzpomíná si na krásná léta,
kdy lásku dával, směl i brát...
v sváteční čerň se odívá,
hvězdičky dávají si bene,
naděje v srdcích ožívá.
Měsíc rozmlouvá s Večernicí,
šeptá jí něžná vyznání,
ve verších, s ustříbřelou lící,
ona se touze nebrání...
A než se nové slunko vzbudí,
povstane z růží svítání,
Jitřenka, s rozechvělou hrudí,
slíbí Lásku do skonání.
Ti dva již věčně budou spolu,
milenců věčných krásný pár,
podléhat budou sladkobolu
i užívat si vášně žár...
*********************************
A člověk bláhově se zasní:
"Proč já jsem zde a Ona tam
ukrývám cit jen ve své básni,
ač srdce jen Jí plné mám?
Budeme opět někdy spolu,
druh druhu sobě věrni zas,
shlédnou hvězdičky na nás dolů
s úsměvem, rozkvete náš čas?
Tak dál mám srdce plné něhy
(na tu já slyším velmi rád!)
opět v něm roztávají sněhy,
bláznivé verše zkouším psát.
Povadlá touha v srdci vzkvétá,
člověk zas na chvilku je mlád,
vzpomíná si na krásná léta,
kdy lásku dával, směl i brát...
18.03.2017 19:23
korálek: Děkuji! Pokud evokuje libé představy je to snad jen dobře! Tohle jsem původně stvořil na jeden zátah jako vyžádaný komentík kdesi jinde. A po drobné úpravě předposlední sloky jsem to vložil i sem jako protipól té předminulé, vyznívající trochu smutně. Ale jaro je už za dveřmi, tak proč truchlit? :-)
18.03.2017 19:20
Nebásník: Díky! Vítej na mé stránce a pokud ti můj poněkud archaický styl psaní sedne, nahlédni i na další dílka, v hlavníc i v zápiscích...:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.