|
Zima už se pomalu loučí,
dle hvězd již vlastně Jaro je,
pár veršů mých budiž tou loučí,
co duši světlem zaleje!
 11.03.2017 2 1228(12) 0 |
Rozval ten oltář Boha smutku,
veselé bůžky uctívej,
vím, život není bez zármutku,
však umí bejt i veselej!
Tak ber si z něj to úsměvnější,
nad smutky mávni rukou jen,
nakrátko jsme na svět vezdejší
přišli, tak ať to užijem!
Když depka na kafíčko přijde,
vyslechni, co má na srdci
a pak, když dveřmi opět vyjde,
zas usmívej se, krásně sni...
Toť recept je, jak špetku štěstí
získat v tom světě podivném...
Tož vzchop se, zatni svoje pěsti!
Uvidíš, zas Ti bude Hej!
veselé bůžky uctívej,
vím, život není bez zármutku,
však umí bejt i veselej!
Tak ber si z něj to úsměvnější,
nad smutky mávni rukou jen,
nakrátko jsme na svět vezdejší
přišli, tak ať to užijem!
Když depka na kafíčko přijde,
vyslechni, co má na srdci
a pak, když dveřmi opět vyjde,
zas usmívej se, krásně sni...
Toť recept je, jak špetku štěstí
získat v tom světě podivném...
Tož vzchop se, zatni svoje pěsti!
Uvidíš, zas Ti bude Hej!
12.03.2017 - 21:50
Rozval ten oltář Boha smutku! : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Obloha amforou se klene...
Předchozí dílo autora : Kam ztrácí se chuť psát i číst?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
