|
Inspirováno jednou něžnou básní kdesi jinde...
 03.05.2017 8 2102(26) 0 |
Beru Tvé ruce do svých dlaní,
prsty se lehce propletou,
nevnímám stříbro na své skráni,
zas bláhovým jsem poetou,
co možná ještě trochu rdí se,
z rukávu sype vyznání,
za lásku pozdní nestydí se,
srdce bláznivě vyzvání!
Vždyť co by za ni mnozí dali,
přec pro ně není k dostání
a k nám tu přispěchala z dáli,
ústa má k Tvým se naklání
a život pohádkou být zdá se,
ač nemám zámek zlacený,
člověk až touhou zalyká se,
nelká víc pro sny ztracený...
prsty se lehce propletou,
nevnímám stříbro na své skráni,
zas bláhovým jsem poetou,
co možná ještě trochu rdí se,
z rukávu sype vyznání,
za lásku pozdní nestydí se,
srdce bláznivě vyzvání!
Vždyť co by za ni mnozí dali,
přec pro ně není k dostání
a k nám tu přispěchala z dáli,
ústa má k Tvým se naklání
a život pohádkou být zdá se,
ač nemám zámek zlacený,
člověk až touhou zalyká se,
nelká víc pro sny ztracený...
04.05.2017 - 12:29Nebásník: Díky! Když má člověk správnou inspiraci, citlivou romantickou duši a kousek toho básnického střívka, napadne ho ledacos...:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Beru Tvé ruce do svých dlaní... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Proč plýtvat slovy...
Předchozí dílo autora : Obloha amforou se klene...
