Když se zlomíš
přes vanu
v nirváně
zahlídneš druhou půlku
sebe i světa
Byt opustit nemusíš
stačí jen správně
přesměrovat zrcadla
Voňavé vlasy
oživí dávné obrazy
v záhybech pod ňadry
smutky se nejlíp dusí
Srdce se orosí
jak duše před výstřikem
přesto se nezmůžem
ani na dobrý den
Co nám tak brání
i když jsme zklamaní
z věčného váhání
bunkry
přes vanu
v nirváně
zahlídneš druhou půlku
sebe i světa
Byt opustit nemusíš
stačí jen správně
přesměrovat zrcadla
Voňavé vlasy
oživí dávné obrazy
v záhybech pod ňadry
smutky se nejlíp dusí
Srdce se orosí
jak duše před výstřikem
přesto se nezmůžem
ani na dobrý den
Co nám tak brání
i když jsme zklamaní
z věčného váhání
bunkry
18.03.2017 09:49
Moc se mi to líbí!
Ubral jsi na póze, má to myšlenku, je to neotřelé, nápadité, působí to přirozeně, má to super pointu.
Super!
Ubral jsi na póze, má to myšlenku, je to neotřelé, nápadité, působí to přirozeně, má to super pointu.
Super!
16.03.2017 23:43
SSS
pecka, jako vždycky. :)
16.03.2017 08:53
Tohle je Homérova poloha, kterou mám moc ráda, v ní nacházím trochu smutnou, rozervanou poetickou duši, citlivou a přemýšlivou
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.