Bunkry
Když se zlomíš
přes vanu
v nirváně
zahlídneš druhou půlku
sebe i světa
Byt opustit nemusíš
stačí jen správně
přesměrovat zrcadla
Voňavé vlasy
oživí dávné obrazy
v záhybech pod ňadry
smutky se nejlíp dusí
Srdce se orosí
jak duše před výstřikem
přesto se nezmůžem
ani na dobrý den
Co nám tak brání
i když jsme zklamaní
z věčného váhání
bunkry