Přisedám potichu,
přemýšlím o tichu
a v paměti ztrácím,
to, co už nechci být,
to, co už nechci žít,
ulicí tiše kráčím.
přemýšlím o tichu
a v paměti ztrácím,
to, co už nechci být,
to, co už nechci žít,
ulicí tiše kráčím.
17.02.2017 21:44
Orionka: Zvláštní :)... já když si to čtu tak mi to tam vychází :D... Ale děkuji za názor :)
17.02.2017 11:21
Líbí se mi myšlenka i jemné, nenásilné zpracování. Jen mi drhne, jak k sobě délkou a rytmicky neladí poslední verše slok. Lépe by mi to znělo třeba takhle:
...
...
v paměti navždy ztrácím
...
...
ulicí tiše kráčím
...
...
v paměti navždy ztrácím
...
...
ulicí tiše kráčím
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.