 29.01.2017 6 1092(9) 0 |
Na dně kávy,
vidím Tě odcházet až na konec ranního paprsku.
Tak raději zavřu oči
a chvíli budu plavat v slzách.
Pak jen, v domnění že už se vrátila, obejmu tmu ve které se nacházíš.
A v prázdnu co mě drží kolem krku
tiše zanaříkám...
vidím Tě odcházet až na konec ranního paprsku.
Tak raději zavřu oči
a chvíli budu plavat v slzách.
Pak jen, v domnění že už se vrátila, obejmu tmu ve které se nacházíš.
A v prázdnu co mě drží kolem krku
tiše zanaříkám...
11.02.2017 - 13:37Zamila
To se mi líbí - má to styl, fantazii a hloubku :-) Pěkné.
31.01.2017 - 08:17Yasmin
Cítím to prázdno...podařilo se ti dostat do básně a to je moc fajn :-)!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Prázdno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nostalgie
Předchozí dílo autora : Imaginace
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
lidus řekla o prostějanek :Měsíc. Občas moje externí paměť ( :-) ). A člověk, co mě drží víceméně nohama na zemi. A tak :-)
