|
|
Na dně kávy,
vidím Tě odcházet až na konec ranního paprsku.
Tak raději zavřu oči
a chvíli budu plavat v slzách.
Pak jen, v domnění že už se vrátila, obejmu tmu ve které se nacházíš.
A v prázdnu co mě drží kolem krku
tiše zanaříkám...
vidím Tě odcházet až na konec ranního paprsku.
Tak raději zavřu oči
a chvíli budu plavat v slzách.
Pak jen, v domnění že už se vrátila, obejmu tmu ve které se nacházíš.
A v prázdnu co mě drží kolem krku
tiše zanaříkám...
Zamila
To se mi líbí - má to styl, fantazii a hloubku :-) Pěkné.
Yasmin
Cítím to prázdno...podařilo se ti dostat do básně a to je moc fajn :-)!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Prázdno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nostalgie
Předchozí dílo autora : Imaginace

